We Are Bienvenue To Commonwealth​

/ 7 min read

We left the U.S. after long six months which felt like an eye-blink. As soon as after few days, did we realize that we actually missed it. Will we ever come back? And where are the miles which we cursed at so many times?

Our One and Only Date In Last Months - Once Upon a Time in Hollywood - Whitefish, MT

At least the centerlines on the roads remained yellow. Distances are now announced in kilometers, some of the signs on the road‘s shoulders changed colour – little things. What we find remarkably perceptible, however, is the lower number of instructive and imperative signs everywhere. Lots of turnouts and places that just do not say anything about their own legal or proprietary status. Is this so because Canadians sue each other less often? We heard that the reason for so many signs in the U.S. is that individuals are determined enough to accuse somebody else for any mishap possible, say, for breaking a leg on their property. Everyone is then protecting themselves with the shields of signs and markings: do not climb the bounds, or only at your own risk; you might fall off the trees on these premises; you can be eaten by wildlife here; your safety is not our liability etc. Most of the time impossible to read till the end.

Swimming in Snake River - Idaho

So far, we feel that Canada has, as expected,  a more European touch to it: more of the languages overheard during a day, more Indian bistros, beautiful French in the lower line and more types of cheese in the groceries. As though the difference between the melting pot effect (the U.S.) and the true, lived multiculturalism was almost tangible. We like it. Moreover, our kids fell for the Canadian flag – their passion for the maple syrup (currently our only sweetener) might be the reason. Josefína shouts out „Nanada!“ everytime she spots the emblem.

Outdoors Sisters - Whitefish, MT

We are now headed to the national parks of Banff and Jasper and some adjacent natural parks. After we will have seen all the marvels there, we are planning to descend onto the plains of the central BC and do some excursions into its vineyards. And eventually, in the end of the trip, it will be Vancouver and its surroundings – this is because we hope that the crisp air in October will be more pleasant on the shore.

The travel morale of the girls holds up very well. Sometimes they (along with us, of course) miss our dog Fido, our families and friends. But our coming back is getting closer. As is summer spilling over to autumn, we feel that time is getting a faster gradient, so we are trying to engrave all the moments deeper into our memory. During the summer break, the roads got packed with families and so Antonína learned how to make friends and bid them farwell on a very short notice. Another news, and very crucial for us, is that we got rid of diapers after sooo many years. Josefína stopped needing them in June when she was year and a half and now she is capable to survive dry a whole night through. Great relief, emptier trash can and less work.

Our Livingroom - somewhere in BC

As for our other internal regimes and news, I have one additional remark. In the U.S. we bragged about stopping smoking, but here in Canada, we pushed our renunciation even a level higher – we do not buy alcohol. Whatsoever. The reason is pretty prosaic: it is way too expensive. Our last hope and haven of normalty is the app Harvest Host which we pre-paid. With this one, you can stay overnight in the wineries for free. However, it is considered RUDE not to buy a bottle of wine. I guess we are going to sacrifice ourselves every once in a while. From the game theory perspective, such a situation is definitely wine-wine as we say (haha, yes, we are getting brutally humorous and it is getting worse).

Also, we continue to spread the word of the consensus-building Janeček voting method (D21). We are reaching out to towns, cities, NGOs, politicians. Here in Canada, the situation is very different. Canadians tried to carry through the electoral reform three times already! And three times people said NO in the referendum. So on one hand, Canadian audience is more knowlegable, but more sceptical towards possible future changes on the other.

Dinner With Friends - Whitefish, MT

Now, the last third of the journey is awaiting us. It is going to be awesome and fruitful, for sure, but we are starting to feel ready for our stationary life and its prerogatives: our beloved ones, Prague, pre-school, drinking water on tap at all times (so far). We will definitely value all this much more than before. Everything which is being said about such long-term, "cutoff"  journeys seems to be true. It is going to be a huge restart and resettlement – so we‘d gathered even before we set off … in theory ...but now we really perceive and apprehend it on our own.

_________________________________________________________

Tak jsme se procestovali až do Commonwealthu!

Po půlroce jsme se rozloučili s Amerikou. Už jsme se těšili na změnu, ale hned po pár dnech se nám začlo krapet stýskat. Vrátíme se sem ještě nekdy? Zažili jsme tady tolik věcí, viděli tolik míst - ohlédnutí zpět působí jako hodně rychlý kolorovaný film. A ty míle, na které jsme nadávali, nám vlastně trochu chybí. Zatraceně.

On The Ferry - Arrow Lake, BC

Aspoň, že i v Kanadě na silnicích zůstaly naše oblibované žluté čáry. Jen vzdálenosti jsou v kilometrech a cedule mají jinou barvu. Ubylo ale tabulí s instrukcemi. Možná se Kanaďani míň soudí. Říkali nám, že všudypřítomné návodné cedule jsou v USA hlavně proto, že jsou jednotlivci schopní žalovat jiné jednotlivce třeba i za to, když si zlomí nohu jejich pozemku. Všichni se tudíž zákazy a doporučeními chrání a vzkazují např.: nelezte mi na mez, nebo jen na na vlastní nebezpečí; ze stromů na mém pozemku můžete spadnout; támhle můžete být jen od dvou do pěti; v lese žijí divoká zvířata; Vaše bezpečnost není naše starost atd. Chvílema jsme ani nestíhali číst.

Hiking in Monatana - Lake Bozman

Jinakost Kanady a Kanďanů vnímáme od prvních dnů a hnedle za hranicemi – víc různorodosti,  spousty jazyků odposlechnuýtch za den, víc indických bister, krásná francouzština na druhém řádku a v krámech větší výběr sýrů. Jako by byl skutečně cítit rozdíl mezi melting pot efektem (USA) a zdejším opravdovým, žitým multikulturalismem. Líbí se nám to dost. Navíc je fajn zase chvíli koukat na jiné vlajky. Holky ty kanadské milujou. Možná proto, že jim zachutnal javorový sirup - naše výsostné sladidlo posledních měsíců („Nanada!“ řve na Josefína, když uvidí prápor).

Thriving Wildlife Everywhere - Yellowstone, Wyoming

Čekají nás národní parky Banff a Jasper (nejnavštěvovanější a nejinstagramovější parky v Britské Kolumbii), vinice v jejím středu a nakonec, v říjnu, okolí Vancouveru. Signálu je tu ještě míň než v USA a navíc nemáme hotspot s neomezenými daty. Na předplacenou simkartu v Kanadě můžete postupně obnovovat max. 6 GB dat. Bez adresy nám tarif nikdo nedá. Takže budeme víc stříhat a hlavně psát, což jsme si před cestou předsevzali.

Holky se cestovatelsky drží skvěle, jen je jim (a nám taky) smutno po psovi Fidovi, rodině a kamarádech. Ale návrat se pomalu blíží, a jak se léto přelévá do podzimu, ještě víc si vrýváme do paměti den za dnem. Myslím, že to teď půjde rychle. Přes léto se silnice zaplnily rodinami s dětmi, a tak se Tonička naučila závratnou rychlostí se skamarádit a hned zase rozloučit. Další naší velkou novinkou je, že jsme se po x letech definitivně zbavili plen – Josefína (1,5) je odhodila v červnu a teď už to zvládá na sucho i v noci. Pro nás obrovská úleva, prázdější koš a míň práce.

Dim Light of Our Household on Wheels

Co se týče různých interních režimů a novinek, mám ještě jednu poznámku: v Americe jsme se pyšnili tím, že jsme přestali kouřit. Tady jsme askezi povýšili ještě dál a už si nekupujem ani pivo. Alkohol je tady totiž ještě mnohem dražší než v USA. Ještě nám zbývá jedno želízko v ohni: aplikace „Harvest Host“, kterou máme předplacenou. Díky ní můžete spát zadarmo na vinicích. Nepsanou zvyklostí je, že si z vděčnosti MUSÍTE koupit láhev vína. Tak to ještě občas zvládneme. Je to jasná vín-vín situation (jo, jsme brutálně vtipní a zhoršuje se to).

Jinak samosebou stále šíříme povědomí o Janečkově metodě (D21), obepisujeme média, města, kontaktujeme neziskovky. Tady v Kanadě se už o změnu volebního systému neúspěšně pokoušeli třikrát v referendu, takže tady máme trochu jiné publikum. Částečně znalejší a chápavější, ale taky trochu skeptičtější ve smyslu „my už to zkoušeli, ale nejde to."

Máme před sebou cca poslední třetinu cesty. Bude to nádhera, ale už se pomalu těšíme na stabilitu a klídek. Na věčně tekoucí vodu, svý milovaný, školku, víc místa a Prahu. Myslím, že si toho všeho budeme vážit stokrát víc. To, co se o takových cestách říká, je rozhodně všechno pravda: je to nová startovní čára a úprava nazírání života, rodiny, svých možností a možná i všehomíra. Teoreticky jsme ty účinky celkem odhadli, ale jaký to je, opravdu to zažívat a cejtit, zjišťujeme až teď.

======================================================